Na přednášky je vstup možný bez předchozí rezervace
(názvy a anotace postupně přidáváme)
velký přednáškový sál
Didaktikon – přednášková místnost
15:00–15:45 Kateřina Chládková a kol. (FF UK) Jak se jazyk(y) učíme nevědomky a napříč celým životem
Jak se jazyk(y) učíme nevědomky a napříč celým životem
Představíme vám principy jazykového vývoje a učení, kterými (nevědomky) neustále prochází děti i dospělí, a učí se tímto způsobem jak o svém mateřském jazyce, tak o jazycích ostatních, se kterými se setkají. Ukážeme si poznatky zahraničních výzkumů i našich vlastních a zhodnotíme jejich relevanci pro jazykovou výuku, jak ji známe ze škol.
12:00–13:00 Jan Bičovský (FF UK) Fonoskop neboli Zvukozor: jak rozumět výslovnosti prostřednictvím barev
Fonoskop neboli Zvukozor: jak rozumět výslovnosti prostřednictvím barev
Naše porozumění výslovnosti mateřštiny i cizích jazyků se často zakládá na tom, jak se co „čte“. Přitom ale čtení a hláskové písmo naopak lepšímu porozumění výslovnosti brání, jak si názorně ukážeme.
15:45–16:30 Pavel Kubaník (FF UK) Jsou / byli mluvčí romštiny v ČR jazykově diskriminovanou komunitou?
Jsou / byli mluvčí romštiny v ČR jazykově diskriminovanou komunitou?
Ochranu a právo na rozvoj menšinových jazyků zaručují jak české zákony, tak podpisy ČR pod mezinárodními úmluvami. Lze v takto nastaveném právním systému mluvit o mluvčích romštiny coby jazykově diskriminované komunitě? Jak tomu bylo před vznikem samostatného státu, resp. před sametovou revolucí? A jak se liší situace v tomto ohledu v Česku a na Slovensku, tedy v zemích s jazykově v zásadě shodnou komunitou mluvčích?
16:30–17:15 Michal Kovář (FF UK) Jak oslovit soba v laponštině?
budova D, 3. patro (3D)
17:15–18:00 Jekaterina Gazukina (ICP) Situace ukrajinských uprchlíků v ČR
Situace ukrajinských uprchlíků v ČR
Společně se podíváme na to, co vůbec znamená integrace, co vše ji doprovází, ať už na individuální rovině každého jednotlivce nebo z pohledu státních i nestátních institucí. Představíme aktuální situaci ukrajinských uprchlíků v České republice a specifika jejich integračního procesu.
18:00–18:45 Alexej Sevruk Jak mluví Ukrajina
18:45–19:30 Adam Pospíšil (FF UK) Kdo jak mluví v Palestině
Kdo jak mluví v Palestině
Palestina je země rozlohou výrazně menší než Čechy, avšak skýtající velkou kulturní i jazykovou rozmanitost, a to nejen v souvislosti s dlouhotrvajícím konfliktem. Kromě ne vždy snadného soužití mezi arabštinou a moderní hebrejštinou, bude v přednášce řeč o rozmanitosti místní arabštiny jako takové a také o dalších jazycích, kterými obyvatelé Palestiny mluví – například o domárštině (dómštině), čerkeštině, amharštině, jidiš či ruštině.
19:30–20:15
20:15–21:00 Veronika Zikmundová (FF UK) Ujgurština a Mongolština v Číně – včera a zítra
Ujgurština a Mongolština v Číně – včera a zítra
Kdy a jak se Ujguři a Mongolové dostali do Číny? Co je “dvojjazyčná výchova”? Jaká je budoucnost těchto jazyků a jejich mluvčích v Číně? V přednášce nahlédneme do světa tzv. Vnější Číny – převážně stepních a pouštních oblastí severně of tradičních center čínské kultury, a přiblížíme si dějinné osudy a současnou situaci mluvčích dvou velkých “menšinových” jazyků.
21:00–21:45 Michal Kořenář (Pennsylvania State) Znalost více jazyků jako permanentka do mozkové posilovny
Znalost více jazyků jako permanentka do mozkové posilovny
Pravidelný sport, šachy nebo hru na hudební nástroj můžeme již považovat za stálice v seznamu aktivit, které mají prokazatelně pozitivní vliv na náš mozek a naši mysl. Málokdo ale ví, že do tohoto seznamu bychom s klidným srdcem mohli zařadit i používání dvou a více jazyků. Dvojjazyčnost má navíc oproti ostatním vyjmenovaným aktivitám jednu obrovskou výhodu: zatímco např. šachy hrajeme nanejvýš pár hodin týdně, dvojjazyčnost trénuje náš mozek neustále. Znalost více jazyků tedy představuje jakousi permanentku do mozkové posilovny. V této přednášce se dozvíte, jaké „mozkové svaly“ si procvičujeme učením se a užíváním více jazyků a v čem tento trénink spočívá. Zároveň společně poodkryjeme, jak se tento trénink dá využít ke zlepšení naší pozornosti, kreativity, nebo dokonce k oddálení nástupů projevů mozkových onemocnění, mezi které například patří i stařecká demence.