EDJ 2021

EVROPSKÝ DEN JAZYKŮ V KAMPUSU HYBERNSKÁ 2021

Čtvrtek 30. září 2021, 16—21 hod.
Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha 1, budova A
Vstup zdarma

— 3 přednáškové bloky
— výstava Severské jazyky
— výstava Posláni na sever
— venkovní úniková hra Nouzový stav
projekt pro školy
doprovodný program online

Záštitu nad akcí převzala Ing. Mariana Čapková, uvolněná zastupitelka hl. m. Praha a předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání hl. m. Praha.

Akce se koná ve spolupráci s projektem Univerzity Karlovy Hyb4City a Zastoupením Evropské komise v České republice.

Produkce: Eva Lehečková, eva.leheckova@ff.cuni.cz

hlavní program – přednáškové bloky

Hyb4City, Hybernská 4, Praha 1, budova A

Jarmila Valková (FF UK)
Eliška Doležalová (PedF UK)
Anna Sedláčková
16:00–16:50

Co činí výuku druhého jazyka (ne)úspěšnou?

Zamyslíme se nad tím, co činí výuku druhého jazyka úspěšnou a nad klíčovými principy komunikačního vyučování. Zkusíme si představit, jaké to je, být malým cizincem ve vlastní škole a snažit se adaptovat v novém jazykovém prostředí.

Spolu s kolegyněmi vám představíme kurz Vyučování češtiny jako druhého jazyka. V druhé části příspěvku shrneme nejčastější problémy, na které při výuce cizinců narážejí učitelé v praxi, ale ukážeme vám také příklady dobré praxe a závěry plynoucí z reflexe praxí, které v našem kurzu probíhají. Příspěvek bude zakončen kazuistikou žáka – nerodilého mluvčího češtiny.

Eva Maria Luef (FF UK)
16:00–16:50 (anglicky se simultánním tlumočením do češtiny)

Evolution of the social foundation of language: Chimpanzee greeting exchanges

Language is the social glue that holds societies together. It has been suggested that language evolved for the purpose of enabling individuals to engage in cooperative activities and to
maintain social relationships with one another.

Human conversations are organized according to sequential features or pair-wise exchanges, such as question-answer, request-acceptance/rejection and greeting-greeting. These paired exchanges constitute a fundamental principle of human discourse and belong to a universal structure for social interaction that all societies have in common. There are indications that this communicative pattern has its roots in our closest living relatives, the chimpanzees (Pan troglodytes).

Chimpanzee society shows a strict hierarchy, which is structured and maintained through
recognition signals, so-called ‘greeting exchanges’. They are produced upon encountering an individual after some time of separation and function as tokens of respect on the part of signalers.

The present paper investigates the ordered, pair-wise utterances of chimpanzee greeting
interactions in a group of free-living chimpanzees in Uganda. Results show that greetings are ordered and reciprocal communicative patterns, similar to human discourse. In addition, the degree of social bonding between chimpanzee communication partners plays a role. The findings can inform about the evolution of social complexity in human language.

Kateřina Ešnerová (FF UK)
16:00–16:30

Jak se tlumočí na dálku?

Vlivem pandemie se skoro všechny aspekty našeho života přesunuly online – a platí to i pro tlumočení. Tlumočníci i účastníci vyměnili konferenční místnosti a elegantní outfity za obrazovky notebooků a domácí papuče. Přednáška vám přiblíží, jak tlumočení na dálku funguje a v čem se pro tlumočníky i posluchače liší od toho „normálního“. Odnesete si také několik tipů, jak se na online tlumočené akci chovat, aby byla pro všechny zúčastněné co nejpříjemnější.

Petra Mračková Vavroušová
Jana Pokojová (FF UK)
16:40–17:20

Jak se učí tlumočení on-line?

Covid-19 nám ukázal, že je možné učit tlumočení na dálku. Zajímá vás, jak probíhá seminář konsekutivního a simultánního tlumočení on-line? Jaké výhody a nevýhody mají distanční tlumočnické kurzy? Chcete vědět, jak zvládají výuku matky-učitelky s malými dětmi a jak si zase naopak někteří vyučující distanční výuku užívají plnými doušky? Přijďte zjistit, jak to vidí studenti tlumočnictví a co nás v budoucnu asi čeká.

Silvie Převrátilová (FF UK)
17:00–17:50

Jak se dělá učebnice?

V příspěvku nejprve představíme východiska vzniku nového učebního materiálu, a to aktuální situaci dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na českých školách, požadavky kladené na děti a vybrané dostupné materiály pro výuku cizinců.

Dále se podrobněji zaměříme na postup tvorby nové učebnice češtiny jako druhého jazyka pro děti s OMJ na 2. stupni základní školy. Její obsah vychází z reálných potřeb žáků ZŠ a kurikula pro češtinu jako druhý jazyk. Vedle tradiční „jazykové“ části zahrnuje také průřezový pohled do dalších vyučovaných předmětů. Inovací je zařazení sekce Český jazyk, která představuje látku 2. stupně tematicky a jazykově zakotvenou v každé lekci, zároveň však může tvořit samostatný soubor 10 lekcí pro vyučující českého jazyka na 2. stupni ZŠ s dětmi s OMJ. Účastníci budou mít příležitost komentovat představený materiál ve společné diskusi. Představení nové učebnice češtiny jako druhého jazyka.


Anna Marklová (TU Dortmund)
17:00–17:50

Vidět jazykem: Eye-tracking v lingvistickém výzkumu

Eye-tracking je online-metoda sběru dat, která s přesností milisekund propočítává, kam se v daný čas díváme. V lingvistice ji můžeme použít například při výzkumu porozumění textu, ve kterém lidé čtou text na obrazovce monitoru, zatímco je mapováno, jak dlouho se dívají na jednotlivé části textu. Další oblast výzkumu, které se budu věnovat v této přednášce, je založená na předpokladu, že náš jazyk a jeho gramatika ovlivňuje celou řadu procesů – naší paměť, kategorizaci, a také vizuální vnímání. Jinak řečeno, kam se naše oči dívají, když pozorujeme rozlličné scény. V experiemtech promátáme mluvčím různých jazyků obrazy či krátká videa (to může či nemusí být doprovázené dalšími úkoly) a analyzujeme, zda se pohyby jejich očí liší v závislosti na rodném jazyce.

Tato přednáška představí základní principy a teorie výzkumu, popíše způsoby měření v eye-trackingu a uvede výhody i problémy této metody. Také poskytne příklady užití této metody v konkrétních výzkumech.

Twan Zegers, Andrea Lerchová, Filip Frantál (FF UK)
17:20–17:50

„21“ – Literárně-překladatelský projekt na podporu menších jazyků a autorů v nich píšících

Křest pilotního čísla časopisu založeného na myšlence, že studenti menších filologií mohou pomoci začínajícím autorům zprostředkovat jejich dílo zahraničnímu publiku a sami se u toho naučit pokročilým redakčním dovednostem – vyzkoušeno na studentech nederlandistiky. Prezentace proběhne v češtině a do češtiny tlumočené nizozemštině.

Anna Nedoluzhko (MFF UK)
18:00–18:50

Mluvní negativismus dítěte

V přednášce promluvíme o komunikačních obtížích, které vznikají u bilingvních dětí výrůstajících v několika kulturních rámcích. Soustředíme se především na tzv. selektivní mutismus a vymezíme ho vůčí jiným komunikačním obtížím, jako např. neverbální období, mluvní negativismus apod. Na příkladě jedné podrobné kazuistiky ukážeme problémy, které mohou u takových dětí vznikat, a některé možnosti jejich řešení.


Sofia Diondet (NÚDZ)
18:00–18:50 (anglicky se simultánním tlumočením do češtiny)

Clearing the Covid's fog


The novel coronavirus SARS-CoV-2 affect multiply organs of coronavirus disease 2019 (COVID-19) patients, including neurological issues suggesting central nervous system (CNS) involvement. Human coronaviruses described in literature like an underestimated opportunistic CNS microorganism. Taste and smell disturbances were notable neurological consequences of COVID-19 infection, but neurological symptoms may also include descriptions of impaired consciousness and confusion, altered mental status, headache, syncope, as well as anxiety, depression and post-traumatic stress disorder (PTSD) (Romero-Sanchez et al., 2020). This neurological symptoms might be result of several interrelated factors, including inflammation, hypoxia, and neurological complications. Cerebral hypoxia can contribute significantly to CNS damage, especially in patients with significant pulmonary symptoms and prolonged periods of ventilator support or even extracorporeal membrane oxygenation (Tobin, Laghi & Jubran, 2020). There are reports suggesting cognitive impairment in patients with COVID-19. Deficits were observed in the cognitive domains such as reasoning, problem solving, spatial planning and visual attention (Hampshire et al., 2020). Interesting, that cognitive changes also appeared in the general, non-infected population. In the study of Lahiri (2020) over half of the respondents reported some dysexecutive symptoms, that were, in fact, closer to problems with orientation (e.g., difficulties tracing day and date) and working memory (effectively retrieving information). These changes are explained by the social distancing measures implemented during the pandemic. COVID-19 has also impact on the mental health: in patients with COVID-19 the manifestations of depression, anxiety and post-traumatic stress disorder (PTSD) symptoms is higher than in non-COVID controls (Guo et al., 2020). It is unknown yet, if there is a neuropathological bases of this phenomenon or it could be the result of the significant psychological stress experienced by these patients (Vuren et al., 2021).
In addition to a complex acute presentation that can affect multiple organ systems, there is evidence of existing long-term consequences of COVID-19 (Rando et al, 2021). “Long COVID” is described as delayed recovery from an episode of COVID-19 and some persistent symptoms (Mahase, 2020). The aim of this presentation is to approach the issue of neurocognitive and mental health consequences of COVID-19 according to current knowledge.


Ondřej Hrách
17:50–18:30

Strojový překlad: pašák, či prevít?

Lidé po celém světě překládají čím dál více textů pomocí strojových překladačů. Jaké má tato technologie výhody, omezení a rizika? A jaké další zajímavé otázky se k ní vážou? Ondřej Hrách představí základní fakta o strojovém překladu – jak funguje, co od něho můžeme očekávat a k čemu ho můžeme využívat. Sami si zahrajete na strojový překladač, poznáte různorodé faktory v procesu překladu a zafilozofujete si o tom, co vůbec znamená “překládat”.

Luděk Doležal (ZŠ V Rybníčkách), Lenka Kader Aghová (ZŠ Lyčkovo náměstí), Truongova My Ngoc (ZŠ Meteorologická), Jana Castro Heršálková (ZŠ Veronské náměstí), Svatopluk Pohořelý (MŠMT)
19:00–20:30

Panelová diskuze o dopadech pandemie na výuku žáků s OMJ

Panelová diskuze o dopadech pandemie na výuku žáků s OMJ

Mgr. Luděk Doležal, ředitel ZŠ V Rybníčkách, Praha 10

Mgr. Lenka Kader Aghová, učitelka ZŠ Lyčkovo náměstí

Mgr. Truongova My Ngoc, učitelka ZŠ Meteorologická a lektorka češtiny

Mgr. Jana Castro Heršálková, učitelka ZŠ Veronské náměstí, Praha 10

Mgr. Svatopluk Pohořelý, vedoucí Oddělení základního vzdělávání MŠMT

Kateřina Chládková (FF UK)
Václav Jonáš Podlipský (FF UP)
19:00–19:50

Jak slyšíme řeč očima a co s tím udělaly roušky

Když s někým mluvíme tváří v tvář, vnímáme jeho řeč nejen ušima, ale i očima: zpracováváme signál, který slyšíme, tedy řečové zvuky, a současně také signál, který vidíme, tedy pohyby úst mluvčího. Náš mozek informace z těchto dvou modalit – zvukové a vizuální – dává dohromady, někdy i překvapivým způsobem, a neustále je vyhodnocuje podle aktuální situace. Pokud je zrovna hůř vidět nebo se nám zhorší zrak, začneme se víc spoléhat na řečové zvuky, pokud není dobře slyšet nebo se nám zhorší sluch, jako se to děje přirozeně s rostoucím věkem, začneme se podvědomě více spoléhat na odezírání ze rtů.

Ale co se stane, když celá společnost najednou změní způsob, jakým komunikuje, a informace z jedné modality se stane nespolehlivou nebo je mnohem méně často k dispozici? Tuto otázku jsme si položili v naší nedávné studii. Na jaře 2020, kdy se začaly plošně nosit roušky zakrývající ústa mluvčích, se odezírání ze rtů ve velké míře stalo nemožným. Zakrytí úst ale neznemožnilo porozumění řeči. Náš mozek se na změnu jazykového prostředí rychle adaptoval. Výsledky ukázaly, že po jednom měsíci nošení roušek dospělí Češi změnili míru, do které během komunikace (a to i s opět viditelnými ústy mluvčího) odezírají ze rtů.

V naší přednášce vám předvedeme několik „řečových klamů“, které se objevují v běžné každodenní komunikaci, a taky se dozvíte, jak přesně Češi během pandemie změnili míru odezíraní ze rtů.


Věra Kloudová (FF UK a MFF UK)
18:40–19:20

Lidské versus strojové překlady

Věra Kloudová se zaměří na rozdíly mezi strojovým a lidským překladem – poznáme na první pohled, co přeložil člověk a co stroj? Existuje jen jeden správný překlad? Jak se hodnotí kvalita překladu? A co ten obávaný DeepL – co všechno umí? A mají se ho překladatelé bát?

Josef Fulka (FHS UK)
20:00–20:50


Znakové jazyky u slyšících mluvčích


Tématem přednášky budou tzv. alternativní znakové jazyky, tj. jazykové systémy, které si za určitých okolností vypracovávají i komunity, jejichž členové mohou používat jazyky mluvené. Naším tématem se stanou zejména tzv. klášterní znakové jazyky, tedy jazyky používané mnichy ve středověkých klášterech, znakový jazyk severoamerických Indiánů (PISL, Plains Indian Sign Language) a znakové jazyky používané australskými domorodci. Pozornost budeme věnovat možným důvodům, proč takové jazyky vznikají, jejich specifickým vlastnostem i způsobům, jimiž se liší jak od jazyků mluvených, tak od tzv. primárních znakových jazyků, tedy znakových jazyků používaných neslyšícími.

Barbora Tite, Ondřej Hrách, Martin Severýn, Petr Mundev
19:30–21:00

Panelová diskuse o budoucnosti překladu a tlumočení

Překlad i tlumočení procházejí obdobím velkých změn. Covidová pandemie ze dne na den změnila způsob poskytování tlumočnických služeb: tlumočníci usedli místo do kabin k obrazovkám notebooků. Překladatelům zase začínají dýchat na krk strojové překladače a mnozí se ptají, zda mohou DeepL a spol. skutečně konkurovat svým lidským kolegům? Otázkám budoucnosti překladatelské a tlumočnické profese se budeme věnovat v závěrečné panelové diskusi.

– Ondřej Hrách, odborník na technologie v překladu

– Petr Mundev, překladatel specializující se na transkreaci

– Martin Severýn, literární překladatel ze švédštiny

– Barbora Tite, konferenční tlumočnice angličtiny